Měsíc je dnes v pozdním Lvu, samozřejmě neplatné.
Asi nejzajímavějším tranzitem, který se v současnosti zintenzivňuje, je kvadrát mezi Saturnem a Neptunem. Přechod zdůrazňující rozdíl mezi tím, co je skutečné a co je imaginární, nebo realizace snu, vize nebo fantazie. Pojďme si tento tranzit dnes probrat podrobněji.
Nejprve si zkusme zapamatovat, že planety nám nic „nedělají“ ani nezpůsobují, aby se něco stalo (alespoň tento astrolog takto planetární dynamiku nevidí). Planety jsou lépe chápány jako znaky a symboly. V horoskopu narození symbolizují nebo označují život jednotlivce. Ne vyčerpávajícím nebo absolutním, do posledního detailu, způsobem, ale spíše pokud jde o hlavní události, témata, lidi, místa, ctnosti/nectnosti, relativní snadnost/obtížnost a pokud jde o načasování těchto různých znamení. V dobrém i zlém to znamená, že se astrologie zajímá o osud, nebo možná pozitivněji „osud“. K astrologii se nedostanete, pokud na určité úrovni nemáte představu, že aspekty vašeho života jsou předem určeny nebo svázány různými záhadnými zákony nebo vzory nebo cyklickými tématy.
James Hillman rád říkal, že Saturn je skutečným vládcem astrologie. To dává smysl jako archetypální prohlášení z mnoha důvodů. Jednak to vyžadovalo objev a/nebo použití trigonometrie a četných matematických a astronomických zákonů, aby se vytvořil systém astrologie. To znamenalo, že astrologie byla do určité míry věštecká praxe vyhrazená pro elitní intelektuály nebo astrální kněze civilizací, ve kterých začala. Museli jste být gramotní, matematickí, astronomicky vzdělaní a také schopni jasně číst a vidět znamení a znamení. Vidět jednoho ze čtenářů tabulek raného narození (a grafy narození dlouho nevznikly) mohlo vyžadovat značnou práci a úsilí ze strany astrologa, jehož výpočty nepomáhal bleskově rychlý výpočetní výkon. počítače Apple nebo PC!
Důvod, proč je důležité připomínat si tato jednoduchá fakta, je ten, že historicky byly pocity „zákona“ a hranice „osudu“ mnohem silnější, vezmeme-li v úvahu vše, co k profesi a povolání astrologa patří. V době, kdy byla sestavena mapa, i když byla pravděpodobně stále viděna v primárně věšteckém světle (tato tabulka je tabulka znamení/znamení vašeho života, nikoli plán nebo empirická věda), v podstatě se z věčného nebe vytříbila. nad určitým souborem parametrů založených na konkrétním věšteckém momentu. Nejcennějším okamžikem v naší dlouhé tradici bylo první vystoupení někoho nebo iniciace otázky nebo události. Tato „první zjevení“ byla považována za časovou kotvu pro výpočet mapy v souladu s myšlenkou ascendentu, místa, kde se horizont setkává s rovinou ekliptiky a planety/hvězdy se poprvé objevují na viditelné obloze.
Abychom o tomto obrázku nebo obrázku něco řekli, ctíme myšlenku, že život je definován časem a místem. Ten život je držen a do určité míry obsažen nebo omezen hranicemi a parametry. O tom, jak pevně nebo jak volně se vždy diskutovalo, ale přesto astrologie začíná zde. Průnik času a místa a planetárního uspořádání vzhledem k tomuto času a místu jako soubor znaků o povaze našeho života.
Odtud, většina starověkých astrologů, až do snad renesance a stále dnes v Indii a prostřednictvím oživení starověkých tradic v moderní astrologii, se zajímali o vymezení nejpřesnějších dostupných informací prostřednictvím znamení/znamení na mapě. Přestože tabulka do jisté míry odhalovala temperament a povahu, hlavní důraz při čtení tabulek byl více na objektivních rysech toho, jaký bude život nebo jak se bude vyvíjet. V rámci této praxe byly myšlenky participativní magie a svobodné vůle, medicíny a modlitby, léčení a transformace vždy horkými tématy debat. Jak velkou část tohoto obrazu můžeme změnit a jak moc je to prostě "co se stane?" Ale znovu, po nejdelší dobu v astrologii je pravděpodobně bezpečné říci, že způsob, jakým byly grafy nahlíženy, byl zásadně determinističtější než dnes.
Od poloviny do konce roku 1800 zažila astrologie oživení poté, co byla téměř zapomenuta, protože věk rozumu začal o století + dříve. Bylo odkázáno na zábavu a pověry. Pak byla objevena planeta Neptun a možná synchronisticky (mnoho astrologů to tvrdí, viz zejména Richard Tarnas!) nastalo jakési masové/kolektivní období fascinace východním mysticismem nebo tím, čemu se na západě říkalo „orientalismus“. Během této doby se teosofické hnutí stalo velmi populárním a astrologie se vrátila do módy (prostřednictvím několika významných astrologů, ale snad nikoho jiného než Alana Lea!). Od této doby se však astrologie v mnoha ohledech stala výrazem planety Neptun, spíše než Saturn.
Skutečnost, že dokonce mluvím o různých érách astrologie z hlediska jednoho planetárního archetypu oproti jinému, je v mnoha ohledech přesná ctnost a požehnání toho, co planeta Neptun přinesla do oblasti astrologie. Pro Neptun je velká mnohotvárnost a symbolická mnohost znaků a symbolů. Neptun je imaginace, metaforická realita, subjektivita jako absolutní a sen nebo obraz jako NEJpodstatnější. Neptun je film a Neptun je myšlenka, že realita není taková, jaká se zdá být. Neptun je také půvab a intoxikace a hypnóza a otupělá woo-woo slabost. Neptun je popírání, omlouvání, únik a fantastické vyhýbání se. Neptun je opilství ideálů a myšlenek a Neptun je síla obrazu a nekonečná proměnlivost a nekonečnost mysli a cítění nebo myšlenek a pocitů.
Astrologie se v mnoha ohledech stala rozšířením těchto vlastností. V dnešní době málokdo (včetně mě) rozumí nebo praktikuje původní matematické a logické myšlení, které ustanovilo astrologii jako systém před tisíci lety. Jsme extrémně alergičtí na světskou, uzemňující a omezující myšlenku grafu jako konkrétního souboru popisů našeho osudu a místo toho dáváme přednost myšlence, že „graf JE psyché“. A psychikou rozumíme mlhavé, nekonečné, mnohostranné snové já...myšlenku osobní identity, která je nekonečně důležitá a přitom jen volně definovaná neustále se měnícími a průsvitnými obrazy, tendencemi, přídavnými jmény a možnostmi. Tranzitové nepředvídají, co se stane, pouze volně říkají, co je „možné“ nebo „tematicky pravděpodobné“. A samozřejmě, v každém jednotlivém okamžiku je celým účelem manifestovat, tvořit, vyvíjet se, zlepšovat, transformovat a probouzet vyšší a vyšší přirozenost naší individuality. Naše snové já se probouzejí do naší nekonečné povahy a našeho tvůrčího potenciálu. Neboť pokud jsou sny nekonečné možnosti a my jsme sny, pak jsme také nekonečné možnosti, které jen čekají na to, až budou řízeny slovy jako „záměr“ nebo „evoluce“.
Současně v moderní/neptunské astrologii vidíme historii a události našeho každodenního života jako projevy archetypálních „polí“ planet… jako historie je pohyblivá mandala archetypálních obrazů, poněkud mechanistických, ale také numinózních a zcela otevřených kolektivní spolutvoření.
Je nějakým překvapením, že mnohé z těchto myšlenek nebo náboženských/duchovních vjemů a hodnot jsou doslova výsledkem psychedelických drog nebo změněných stavů vědomí? Je to dobrá věc? Jsme potenciálně oklamáni? Už jsme doslova vypili misku spánkové šťávy?
Nemám žádné odpovědi, ale stačí říci, že moderní astrologie je ve své vlastní archetypální terminologii dostatečně „Neptun“ než „Saturn“. Ve skutečnosti jsou běžnými věcmi, s nimiž moderní astrologové problém, jsou studium genetiky, matematiky, astronomie, vědy, logiky a rozumu. Čím více něco čichá determinismem nebo definitivními hranicemi a zavedenými zákony, tím modernější astrologie ukazuje prstem a říká:"ŠPATNÉ!" To je ironické vzhledem k tomu, kolik moderních astrologů (včetně mě občas) pohrdá tradiční astrologií konkrétně kvůli jejím normativním vlastnostem (tvrdit, že věci jsou relativně špatné nebo dobré, snadné/obtížné atd.).
Jak Saturn/Neptun v minulém roce vstoupil na orb, zjistil jsem, že jsem zcela vyčerpaný tím, co jsem popsal jako neptunskou astrologii. Pro mě toto vyčerpání pramení přímo z roku velmi intenzivního studia podstaty slov jako „psyché“ a „nevědomí“ a „duše“ a „archetyp“. James Hillman často rád říká, že slovo „psyché“ je metaforou metafor. A stejně jako „máme“ psychiku, když odrážíme, myslíme, vnímáme nebo jednáme „psychicky“, psychika má NÁS. Po deseti letech intenzivního zapojení do změněných stavů vědomí bylo pochopení tohoto jednoduchého konceptu od Hillmana jako poznání, že psychika je stejně schopná stát se idolem oka naší mysli jako cokoli jiného. Psychika je sama o sobě archetypem a možná jejím symbolem v astrologii je Neptun.
Výhody psychického života jsou hluboké a neměli bychom podceňovat potřebu psychiky/duše a archetypu, kterou v našich životech všichni máme. Podobně přínosy psychologie, psychologické reflexe, ať už prostřednictvím „svépomoci“ nebo symbolického uvědomění, jsou hlubokými dary. Jsou mastí pro omezenou vesmírnou představivost Saturna, pro jeho impotenci a ovládající povahu. A přesto, když se Saturn a Neptun vzájemně dostávají do čtverce, je to fantastický čas získat určité množství střízlivosti, odstupu a jasného/objektivního porozumění O Neptunu, zvláště jako studenti astrologie.
Zde je několik výrazně saturnských nápadů k zamyšlení ve světle blížícího se čtverce Saturn/Neptun:
* Můj život je mnohem omezenější, svázaný a odhodlanější, než je mi příjemné… uznat to a naučit se to přijmout je definicí svobody
* Nejsem Býk, Rak, Střelec atd. Tabulka není primárně o MNĚ, MÉ IDENTITĚ nebo MÉ PSYCHE, ale je to spíše řada znamení, která odrážejí osud mého života...uprostřed toho mnohem tišeji než Jsem zvyklý, jsou NĚKTERÉ popisy mé postavy/psychologie, i když mluvit o sobě ve smyslu těchto znamení znamená plést si sebe a svůj život s nebeskými symboly
* To, kdo jsem, se v konečném důsledku nedá popsat a já se jen pletu tím, že se neustále snažím popisovat psychologickými přídavnými jmény astrologie
* Nejsem zde, abych se vyvíjel; ze samotné myšlenky vyplývá, že mám větší moc než já
* Co dělá můj život svatým nebo posvátným, je schopnost rozpoznat svá omezení a modlit se za milost/vedení vyšších sil, aby posvětily mé zkušenosti v rámci těchto omezení...protože přesně nevím, jak to udělat nebo jak se to stane, Modlím se o vedení spíše než „zamýšlím“ nebo „projevuji“ to, co považuji za nejlepší
* Žiji v realitě, která je nepopiratelně svázána krásnými a inteligentními zákony a řádem...mohu tyto zákony studovat, abych se hlouběji zamyslela nad svým místem v řádu věcí...schopnost toto studovat a přemýšlet o tom je skvělá. svobodu a jsem za ni vděčný
Je zřejmé, že některé z těchto myšlenek nás budou dráždit více než jiné, a když budeme věrni Neptunu, mohli bychom říci, že se jedná o „relativní“ vhledy nebo „subjektivní/archetypální“ pravdy. To je jen „Saturn“, jak by mohl Neptun říci… stačí změnit obrázek na ploše, tweetovat svou představivost a nechat všechny ty saturninské nápady vplouvat zpět do éteru „špatného výletu někoho jiného“.
Jsme tedy na nekonečné psychedelické „cestě“, nebo potřebujeme rychlý kurz rozumu a pořádku? Musíme si všichni objednat výtisk Dawkinsovy knihy a zacvičit si pár solidních kliků? Neptun doufá, že vám tento odraz pomohl pocítit představivost Saturnu, a Saturn doufá, že vám tento odraz pomůže probudit se z Neptunského ohybu.
Modlitba:Co vlastně víme? Omezováni představivostí, představováni omezeními… cestovatelé nebo opilci… pomozte nám pochopit rozdíl, pokud je to tak důležité.