2. Absence prediktivní schopnosti: Skutečné vědy mají prediktivní schopnost, což znamená, že mohou dělat přesné předpovědi na základě zavedených teorií. V případě astrologie jsou předpovědi často vágní, subjektivní a postrádají ověřitelné výsledky. Astrologické předpovědi se spoléhají na interpretaci uspořádání planet a jejich předpokládaných vlivů, ale neexistuje žádný konzistentní nebo testovatelný rámec pro vytváření přesných předpovědí.
3. Nedostatek falsifikovatelnosti: Kritickým aspektem vědeckého poznání je falsifikovatelnost, což znamená, že hypotézu lze potenciálně vyvrátit experimentováním. Astrologie tuto charakteristiku postrádá, protože není smysluplným způsobem falzifikovatelná. Zdá se, že žádné množství protichůdných pozorování nebo důkazů nevyvrací astrologické přesvědčení, což jej činí nevědeckým.
4. Subjektivita a zaujatost: Cílem vědeckých výzkumů je dosáhnout objektivity minimalizací zkreslení a používáním standardizovaných metodologií. Astrologie je však vysoce subjektivní, protože se silně opírá o osobní interpretace a přesvědčení astrologů. V astrologii převládá konfirmační zkreslení, kdy lidé mají tendenci vyhledávat informace, které potvrzují jejich stávající přesvědčení.
5. Nedostatek přísné metodologie: Vědecké studie se řídí přísnými metodikami zahrnujícími experimentování, replikaci, vzájemné hodnocení a statistickou analýzu. Astrologie postrádá takovou metodologickou přísnost a je často založena na předpokladech, které nejsou empiricky testovatelné. Nedodržuje zásady vědeckého bádání a testování hypotéz.
6. Omezený teoretický základ: Vědecké teorie jsou postaveny na dobře zavedených principech a ověřených hypotézách. Astrologii chybí ucelený a komplexní teoretický rámec, který by dokázal vysvětlit její tvrzení. Jeho základ je zakořeněn ve starověké víře a tradicích spíše než v empirických důkazech nebo moderním vědeckém chápání.
Stručně řečeno, astrologie je považována za pseudovědu kvůli své závislosti na subjektivních interpretacích, nedostatku prediktivní síly, absenci empirických důkazů a odolnosti vůči falšování. Odchyluje se od přísných metodologií, empirického testování a falsifikovatelnosti, které charakterizují skutečné vědy.