1. Kontrakulturní hnutí :V 60. a 70. letech 20. století došlo k nárůstu kontrakulturních hnutí, která zpochybňovala společenské normy a přijala alternativní duchovní praktiky. Wicca se svým důrazem na přírodu, osobní svobodu a nekonformnost rezonovala u mnoha jedinců hledajících duchovní cesty za hranicemi běžných náboženství.
2. Feministické obrození :V 70. letech 20. století došlo k oživení feministických hnutí a Wicca se prosadila mezi ženami hledajícími posilující duchovní praxi, která oslavuje ženskou sílu a božství. Zaměření Wicca na ženská božstva a uctívání bohyní oslovilo mnoho žen hledajících alternativy k patriarchálním náboženským tradicím.
3. Publikace a přístupnost :Sedmdesátá léta byla svědkem vydání několika vlivných knih o Wicca a čarodějnictví, včetně knihy Geralda Gardnera „Witchcraft Today“ (1954), „The Witch's Bible“ (1970) Raymonda Bucklanda a „Wicca:A Guide for the Solitary Practitioner“ od Scotta Cunninghama. (1988). Tyto publikace zpřístupnily víry a praktiky Wiccanu, což přispělo k jeho rostoucí popularitě.
4. Kulturní zájem a mediální vliv :Sedmdesátá léta také zaznamenala rostoucí zájem o okultní, magii a alternativní duchovní praktiky v populární kultuře. Filmy, knihy a televizní pořady s těmito tématy dále vystavovaly veřejnosti koncepty související s Wiccou a čarodějnictvím.
5. Environmentalismus a spojení přírody :Důraz Wicca na přírodu, úctu k životnímu prostředí a oslavu cyklů Země v souladu s rostoucím povědomím o environmentálních problémech během 70. let 20. století. Wicca nabídla jednotlivcům duchovní rámec pro spojení s přírodním světem a jeho úctu.
Celkově byla 70. léta 20. století úrodnou půdou pro růst Wiccy, kdy jednotlivci hledali duchovní alternativy, které rezonovaly s jejich osobními hodnotami, přesvědčením a kulturním duchem doby.