Můžeme sledovat:
* Manželství a sexualita
* Pohlaví, ohýbání pohlaví, prolínání pohlaví
* Kde se pohlaví a pohlaví ztrácejí, rozmazávají, kombinují nebo přestávají
* Když se naše vztahy dostanou pod drobnohled nebo veřejnou kritiku
* Hlas někoho, kdo obhajuje svou dysfunkci...všechno je v pořádku, perfektní, normální, spolu, šťastní a organizovaní, není nic vidět, a pokud se to pokusíte Podřežu tě, budu tě ignorovat nebo se budu snažit, aby ses cítil jako ten, kdo má problém
* Ubližovat si nebo kritizovat se:„Nejsem tak dobrý, krásný, spolu, jak bych měl být“
* Potřeba opravit nebo napravit rozdělení, stejně jako potřeba to dělat opatrně, taktně a puntičkářsky
* Sexuální zábrany, suchost, hranice a potřeba zkoumat, porušovat pravidla atd.
* Obsesivita ve vztazích
* Shledání
* Přitažlivost k tomu, co je špatné, touha zasahovat do toho, co je dobré
* Touha nebo přitažlivost k někomu nebo něčemu nevinnému, mladému páru
* T zakázal ovoce, manželství, které nelze naplnit, milence, kterého nelze vlastnit a musí zůstat svobodný
* Dívka nebo žena, která má své štěstí (Venuše při pádu v Panně), využila, pomohla, ublíženo, co? (konjunkce s Marsem)
* Pošpinění něčeho
* Úleva od příliš kritických nebo rigidních pravidel nebo očekávání
* Sexuální, kreativní napětí
* Tajná sexuální setkání (Mars/Venuše pod paprsky Slunce)
* Sexuální záležitosti a lidé u moci (Mars/Venuše pod paprsky Slunce)
* Tajné obchody (Mars/Venuše pod paprsky Slunce)
* A kreativní projekt zhasne, začne znovu, restartuje
* Chirurgie nebo invazivnější procedury nebo události související s věcmi ovládanými Venuší:plastická chirurgie, estetické procedury, problémy kolem medicíny, zdraví a sexuality nebo dokonce hygieny, pohlavních chorob atd.
Dobře, teď, když je seznam vytvořen, si představme, že můžeme vidět něco víc než všednost.
Představme si na chvíli Venuši v Panně, na jejím pádu, pod paprsky Slunce, skrytou, ale také spojenou s Marsem, Bohem dělení a řezání.
Představme si, že tento obrázek popisuje naši situaci. Zde jsme, děti Boží, pravidelně kráčející ve slepotě, v zapomnění na náš božský zdroj. Procházíme svými životy zahanbení, přikrytí listem vytrvalého fíku. Jsme vyříznuti, odříznuti. I když jsme od přírody svobodní, žijeme život, jako bychom byli spoutáni, svazováni tolika pomíjivými věcmi, tak pravidelně opilí, že si říkáme:„To je normální.“
Měli bychom se v určité chvíli odvážit hledat skutečnou lásku, skutečné štěstí, mohli bychom se zeptat:„Je ještě něco? Existuje něco skutečného? Je láska skutečná? Jsem skutečný?“
Při kladení těchto otázek jsme zaujali postoj modlitby. Kladli jsme otázky ve víře. Protože abychom se vůbec na něco zeptali, musíme skokově věřit, že naše otázka je relevantní, že by mohla být zodpovězena. Toto je první krok víry.
Příběh.
Jednou, když jsem byl uprostřed velmi bouřlivého obřadu ayahuasca, uprostřed mého návratu Saturna, jsem položil podobnou otázku. Zeptal jsem se, koho, já nevím, kohokoli, cokoli:„Co je Bůh? kde je bůh? Co je skutečné?“
Nějakou dobu jsem nedostal odpověď. Bylo tam jen víření tolika tvarů a obrazů a ohromující pocit nemoci, zmatku a strachu. Nakonec jsem zapomněl, že jsem otázku položil. Stal jsem se slepým k otázce, kterou jsem položil. A pak jsem před sebou uviděl obraz:dvě ruce spojené v modlitbě.
Spolu s tím byla přítomnost. Jemná, uklidňující, jednoduchá a koncentrovaná přítomnost.
Zpočátku jsem si říkal:"Co je to?" A pak jsem si najednou vzpomněl na svou otázku:„Co je Bůh? kde je bůh? Co je skutečné?“
Během okamžiku mi bylo jasné, že toto je moje odpověď:Bůh je modlitba. Bůh se modlí. Bůh se modlí.
Když jsem vyrůstal, myslel jsem na modlitbu jako na formu komunikace s Bohem, ale nikdy jsem o modlitbě neuvažoval jako o Bohu samotném. Myslel jsem na modlitbu jako na prosbu, jako náležitou péči, jako úctu a úctu, dokonce jako druh uctívání, ale nikdy jako Boha samotného.
Obě ruce se přede mnou ve vidění chvíli vznášely, a když tak učinily, pozvaly mě do života modlitby, do tajemné vnitřní svatyně osobních Božích zkoumání. a meditace. Bylo to v tomto období mého života, kdy se moje ranní modlitby staly běžnou součástí mého života.
Jako jeden z mých oblíbených vaišnavských svatých, Swami B.R. Sridhar Mahajara jednou napsal:„Abyste vysvobodili hříšné duše, které se honí za iluzorními potěšeními, hledejte je a udělujte jim oddanost. Zároveň se zabýváte hledáním sebe sama, hledáním Šrí Krišny:reality té krásné.“
S modlitebníma očima, s každým planetárním tranzitem chápaným jako jedna z nekonečných poloh modlitby, která nás hledá stejně jistě jako my hledáme něco víc, můžeme konečně dospět k vidění vše od planet po lidi, místa a věci, které znamenají jako pozvání k modlitbě.
Takže...vidím Mars a Venuši na obloze, já a ty, spojené dohromady, i když je Venuše v depresi ve znamení Panny. Vidím ty dva zahalené v zapomnění, neviditelné za světlem Slunce…slepené věčnou září pozemské víry, jako dvě ruce přitisknuté k sobě v modlitbě.
Co je to vlastně modlitba, ne-li touha být přesně tam, kde jsme, hlouběji, opravdověji, krásněji, spolu… ne tak společně, abychom se nemuseli divit, nejsme od sebe, ne tak od sebe, že bychom se nemuseli divit, že už spolu nejsme?
Modlitba:Kéž vstoupíme do tvého modlitebního srdce. Kéž sloužíme služebníkům služebníků služebníků tvých nekonečných modliteb.