Jung navrhl, že myšlenka reinkarnace může být zakořeněna v kolektivním nevědomí, které navrhoval jako univerzální sklad lidských zkušeností a znalostí, které přesahují individuální vědomí. Podle Junga obsahuje kolektivní nevědomí archetypální obrazy, symboly a témata, která jsou společná všem kulturám a jednotlivcům bez ohledu na jejich osobní zkušenosti nebo přesvědčení.
Navrhl, že reinkarnace by mohla být symbolickou reprezentací cyklické povahy psychologického vývoje a transformace. Stejně jako se mění roční období a rostliny procházejí fázemi růstu, smrti a obnovy, Jung věřil, že lidská psychika může projít podobným procesem znovuzrození a regenerace během několika životů.
Je však nezbytné poznamenat, že Jung neposkytl definitivní odpovědi ani neučinil žádná dogmatická tvrzení o reinkarnaci. Zdůraznil, že konečná pravda nebo realita reinkarnace leží mimo empirický důkaz nebo ověření a spočívá v oblasti subjektivní zkušenosti a individuální víry. Proto, zatímco Jung se ponořil do konceptu reinkarnace jako potenciálního psychologického a archetypálního fenoménu, nakonec nechal na jednotlivcích, aby si vytvořili vlastní závěry a rozhodli, zda v myšlence najdou platnost, či nikoli.