Pokud má hvězda větší povrch, znamená to, že existuje větší povrch, ze kterého může být vyzařována energie. To by mělo tendenci zvyšovat svítivost hvězdy. Pokud má však hvězda také nižší povrchovou teplotu, znamená to, že energie emitovaná na jednotku plochy povrchu je nižší. To by mělo tendenci snižovat svítivost hvězdy.
Celkový vliv na svítivost závisí na tom, který faktor má větší vliv. Pokud je nárůst plochy výraznější než pokles povrchové teploty, pak se svítivost hvězdy zvýší. Naopak, pokud je pokles povrchové teploty podstatnější než nárůst povrchové plochy, pak se svítivost hvězdy sníží.
Obecně platí, že hvězdy s větším povrchem a vyšší povrchovou teplotou mají vyšší svítivost. Z tohoto pravidla však mohou existovat výjimky v závislosti na konkrétní kombinaci plochy povrchu a teploty povrchu.