Přesný původ tohoto přísloví je nejistý, ale v různých podobách se v historii používalo. Jeden z prvních známých odkazů na podobnou myšlenku lze nalézt ve spisech římského filozofa Senecy mladšího (4 př. n. l. - 65 n. l.). Seneca ve svém díle "Epistulae Morales ad Lucilium" (Mravní dopisy Luciliovi) napsal:"Fumum esse, ubi ignis non sit, non potest." To v překladu znamená "Tam, kde není oheň, nemůže být kouř."
Dalším potenciálním zdrojem přísloví je Bible. V Knize přísloví je verš, který zní:"Není kouře bez ohně a žádná slova bez pravdy." (Přísloví 16:28)
V moderní době se přísloví „Kde je kouř, tam je oheň“ běžně používá v různých kontextech. Často se používá v soudních řízeních, kde naznačuje, že přítomnost nepřímých důkazů může naznačovat vinu obviněné osoby. Používá se také v běžném jazyce k vyjádření myšlenky, že obvykle existuje základ pro fámy nebo podezření, i když konkrétní důkaz chybí.