- Podle této teorie k optimálnímu výkonu dochází při střední úrovni vzrušení.
- Když je vzrušení příliš nízké, nejsme dostatečně motivovaní nebo pozorní a výkonnost tím trpí.
- Naopak, když je vzrušení příliš vysoké, stáváme se úzkostnými, stresovanými a impulzivními, což také zhoršuje výkon.
Pokud se například snažíte naučit novou dovednost, jako je hra na kytaru, budete muset být dostatečně vzrušeni, abyste věnovali pozornost a soustředili se na úkol. Pokud jste však příliš vzrušení, můžete být úzkostliví a dělat chyby.
Teorie vzrušení byla použita k vysvětlení různých jevů, včetně:
- Učení :Vzrušení je nezbytné, aby došlo k učení. Když je vzrušení příliš nízké, učení je narušeno.
- Paměť :Vzrušení může ovlivnit utváření a získávání vzpomínek.
- Výkon :Vzrušení ovlivňuje výkon při různých úkolech, fyzických i psychických.
- Motivace :Vzrušení je nezbytné pro motivaci. Když je vzrušení příliš nízké, motivace se snižuje.
- Pozor :Pro pozornost je nutné vzrušení. Když je vzrušení příliš nízké, pozornost je narušena.
- Emoce :Vzrušení je součástí emocí. Když je vzrušení příliš vysoké, emoce mohou být ohromující.