1. Starověká Mezopotámie (asi 3500–500 př. n. l.)
Starověká Mezopotámie, zahrnující současný Irák, je považována za jednu z nejstarších civilizací, kde se objevily věštecké praktiky. Sumerské a babylonské kultury měly dobře zavedené systémy věštění pomocí metod jako astrologie, extispicie (čtení zvířecích vnitřností) a znamení.
2. Starověký Egypt (asi 3100–332 př. n. l.)
Ve starověkém Egyptě bylo věštění úzce spjato s náboženskými praktikami. Kněží a kněžky používali různé metody, včetně výkladu snů, astrologie a zkoumání přírodních jevů, aby předpovídali budoucnost a věštili vůli bohů.
3. Starověké Řecko (asi 800–146 př. n. l.)
Také staří Řekové praktikovali různé formy věštění a jejich metody ovlivnily pozdější západní tradice. Řecká věštci, jako je slavná věštírna v Delfách, přinesla proroctví, o nichž se věřilo, že pocházejí z božských zdrojů. Mezi další techniky patřilo čtení chování zvířat (augurie) a interpretace letů ptáků (ornitomance).
4. Římská říše (753 př. n. l. – 476 n. l.)
Římané převzali mnoho věšteckých praktik z řeckých a etruských kultur. Etruská praxe haruspice, interpretující vnitřnosti zvířat, byla široce používána ve starém Římě k věštění. V tomto období byly také prominentní astrologické předpovědi.
5. Čínské věštění (asi 2000–1600 př. n. l. a později)
Ve starověké Číně se věštecké praktiky objevily za dynastie Shang a postupem času se dále rozvíjely. Tradice věšteckých kostí, zahrnující zahřívání a praskání zvířecích kostí a skořápek za účelem interpretace věšteckých zpráv, převládala během období Shang. Mezi další metody patřila numerologie, astrologie a I-ťing, starověký věštecký text.
6. Indická astrologie (Jyotish) a chiromantie
Jyotish, starověký indický systém védské astrologie, má kořeny ve védských textech a byl praktikován po staletí. Chiromantie, umění číst řádky na dlani, má také dlouhou historii v Indii a dalších částech světa.
Tyto příklady zdůrazňují různorodý původ věšteckých praktik v různých starověkých kulturách. Zatímco konkrétní techniky a metody se postupem času vyvíjely, víra ve schopnost určitých jedinců nebo technik předpovídat budoucnost nebo získat vhled do skrytých znalostí zůstává společnou nití napříč různými civilizacemi a historickými obdobími.