Pověra a strach: Před rozsáhlým rozvojem vědy a empirických vysvětlení mnoho starověkých společností čelilo strachu z nevysvětlených událostí. Čarodějnictví poskytlo rámec pro přiřazení viny za neštěstí, jako jsou nemoci, neúroda, bouře a nehody, které se objevily mimo jejich kontrolu. Lidé připisovali tyto nevysvětlitelné události zlým nadpřirozeným silám ovládaným zlomyslnými jedinci a označovali je za čarodějnice.
Misogynie a posílení postavení žen: Historicky existovala společenská tendence vnímat silné ženy se znalostmi a dovednostmi přesahujícími tradiční ženské role jako hrozby. Ženy zabývající se medicínou, léčitelství, porodní asistence, bylinářství nebo dokonce otevřené nebo asertivní osoby se často stávaly označovány za čarodějnice, zejména během středověku a raného novověku, kde dominovali muži. Misogynie přispěla ke spojení mocných, nezávislých žen se zlovolnými obviněními z čarodějnictví.
Náboženské vlivy: Mnoho náboženských textů se zmiňuje o čarodějnictví, magii a čarodějnictví, čímž existenci takových myšlenek dále udržuje. Náboženské autority často propagovaly binární propast mezi „dobrými“ a „zlými“ silami nebo věřícími a nevěřícími, což přispívalo k obviněním z čarodějnictví proti těm, kteří se odchylují od náboženských norem.
Politická a sociální kontrola: Někteří vládci a mocní jedinci využívali obvinění z čarodějnictví pro politické cíle, eliminaci hrozeb, upevnění moci nebo umlčení kritiků a menšin. Navíc by obvinění z čarodějnictví mohla sloužit jako sociální kontrolní mechanismy tím, že udržují konformní chování a přesvědčení v komunitách.
Zatímco čarodějnické víry se vyvíjely a zmenšovaly tváří v tvář pokroku, jako jsou lékařské znalosti a kritické myšlení, v moderním světě stále existují určité mýty a stereotypy. Pochopení historických vlivů na čarodějnické koncepce slouží jako nástroj ke zkoumání minulých obav, předsudků a misogynie společnosti.