V povídce „The Monkeys Paw“ se Herbertův postoj k tlapce postupně přesouvá od zvědavosti a fascinace k děsu a hrůze. Nejprve ho tlapka zaujme, zachází s ní jako s hračkou a ignoruje varování o jejích temných silách. Povzbuzuje svého otce, aby si něco přál, a to i proti jeho lepšímu úsudku. Jak však přání udělená tlapou přinášejí neblahé následky, Herbert se stává stále nepohodlnějším a znepokojenějším kvůli zdánlivě zlomyslné povaze tlapky. Nakonec vyjádří svůj strach a odpor vůči tlapce a obviňuje ji z tragických událostí, které postihnou jeho rodinu. Herbertův proměnlivý postoj odráží zkoumání příběhu témat, jako je osud, odpovědnost a nezamýšlené důsledky vlastních tužeb.