Neexistují žádné vědecké důkazy, které by podporovaly existenci duchů. Navzdory staletí vyšetřování nebyla nikdy vědecky prokázána existence žádného ducha.
Nároky na strašidelnou aktivitu jsou často připisovány následujícímu:
- Nesprávné interpretace přírodních jevů (jako jsou stíny, odrazy světla a skřípání a sténání ze starých budov)
- Sny nebo halucinace
- Falešné a hoaxy
- Špatná identifikace duševní choroby nebo neurologických stavů
Zde jsou některé z problémů spojených s dokazováním existence duchů:
* Duchové jsou z definice nehmotní, což znamená, že postrádají fyzickou formu nebo tělo. Jsou proto imunní vůči nástrojům a zařízením určeným k měření nebo jinému zkoumání fyzikálních charakteristik, jako je teplota, hmotnost a elektromagnetické signály.
* Většina uváděných případů strašidelné činnosti postrádá konzistentní chování nebo interakci s fyzickým světem. Svědci často uvádějí, že se setkali se stejným typem jevu, jen aby tento jev náhle zmizel bez stopy nebo jasného vysvětlení. Tato nekonzistence činí spolehlivé pozorování výjimečně obtížným, protože setkání s duchy se jen zřídka děje dvakrát stejným způsobem.
* Prostě chybí solidní výzkum. Navzdory neustálému zájmu a spekulacím o přítomnosti duchů, jen málo seriózních vědeckých studií na toto téma přineslo nějaké slibné důkazy nebo významné průlomy. Bez systematické analýzy a empirických dat musí zůstat jakékoli závěry neprůkazné.
Celkově vzato, neschopnost produkovat opakovatelné důkazy soustavně vrhá pochybnosti na myšlenku existence duchů. Vědecký konsensus v současnosti spočívá na absenci podstatných empirických důkazů potvrzujících jejich přítomnost. Avšak to, že jsme něco nenašli ve vědeckém výzkumném experimentu nebo studii, neznamená, že to definitivně neexistuje nebo že další důkaz tohoto konceptu nemůže vzniknout v rámci nových teoretických modelů nebo experimentů založených na nových náhledech do budoucnosti.