2. Strach z neznámého: Lidské bytosti mají přirozený strach z neznámého a nevysvětlitelného. V minulosti byly jevy jako bouře, nemoci a neštěstí často připisovány nadpřirozeným silám, včetně čarodějnictví.
3. Náboženský vliv: Náboženské přesvědčení a učení hrály významnou roli při utváření vnímání a přesvědčení lidí. Některé křesťanské a pohanské názory například zahrnovaly koncept čarodějnictví a nadpřirozených sil, což přispělo k víře v čarodějnice.
4. Sociální a psychologické faktory: Podezření z čarodějnictví by mohlo vzniknout kvůli sociální dynamice, jako jsou konflikty, rivalita nebo touha po moci. Někdy byli jedinci, kteří nezapadali do společenských norem nebo byli vnímáni jako odlišní, zranitelní vůči obviněním z čarodějnictví. Psychologické faktory, jako je masová hysterie a kognitivní předsudky, by také mohly přispět k víře v čarodějnice.
5. Čarodějnické procesy a perzekuce: Jakmile převládla víra v čarodějnice, obviňování a čarodějnické procesy se staly v mnoha společnostech běžnými. To dále posílilo myšlenku, že čarodějnice jsou skutečné a nebezpečné. Čarodějnické procesy vytvořily prostředí strachu a pronásledování, které podporovalo víru v čarodějnictví.
6. Historický a kulturní kontext: Víra v čarodějnice byla ovlivněna konkrétními historickými a kulturními souvislostmi. V Evropě během středověku a raného novověku vedla kombinace náboženských přesvědčení, pověr a politických faktorů k rozšířené víře v čarodějnice a nechvalně proslulé hony na čarodějnice. Jiné kultury a regiony měly své vlastní variace víry a praktik souvisejících s čarodějnictvím.
7. Nedostatek skepse a kritického myšlení: V mnoha historických obdobích byl nedostatek skepse a kritického myšlení, pokud jde o nadpřirozená tvrzení a víry. Lidé spíše přijímali tradiční přesvědčení a vysvětlení, aniž by zpochybňovali jejich platnost.
Je důležité poznamenat, že víra v čarodějnice v moderní době do značné míry upadla kvůli vědeckému pokroku, zvýšené skepsi a šíření vzdělání a racionálního myšlení.