2. Náboženský zápal: Protestantská reformace, která začala v 16. století, vedla k nárůstu náboženského nadšení a zvýšené víře v moc Satana. Tato horlivost vytvořila klima, ve kterém lidé častěji viděli čarodějnice jako skutečnou hrozbu.
3. Malleus Maleficarum: Vydání Malleus Maleficarum („Kladivo na čarodějnice“) v roce 1487 poskytlo podrobný návod pro identifikaci a stíhání čarodějnic. Tato kniha se stala velmi vlivnou a formovala způsob, jakým lidé přemýšleli o čarodějnictví.
4. Politické a sociální napětí: 17. století bylo dobou velkých společenských a politických otřesů s konflikty jako třicetiletá válka (1618-1648) a anglická občanská válka (1642-1651). V takové době nejistoty lidé často hledali obětní beránky a čarodějnice byly často považovány za příčinu těchto potíží.
5. Diskriminace na základě pohlaví: Ženy byly často považovány za méněcenné než muži a častěji byly spojovány s čarodějnictvím. Tato genderová zaujatost přispěla k pronásledování žen jako čarodějnic.
6. Ekonomické faktory: V dobách ekonomických potíží se lidé častěji obraceli na obětní beránky jako čarodějnice, aby vysvětlili své neštěstí.
7. Masová hysterie: Jakmile byl jeden člověk obviněn z čarodějnictví, často to vedlo k řetězové reakci, přičemž ostatní byli obviněni na základě doslechu nebo ze strachu. Tato masová hysterie přispěla k šíření čarodějnických procesů.
8. Nedostatek vědeckého porozumění: 1600 byla doba před osvícenstvím a lidé měli omezené chápání přírodního světa. To umožnilo šíření víry v čarodějnictví a další nadpřirozená vysvětlení událostí.