Vnímání Demeter jako bohyně spíše než boha je v souladu s širším kulturním a mytologickým kontextem starověkého Řecka. V mnoha starověkých společnostech, včetně Řecka, byly bohyně často spojovány s plodností, přírodou a pečujícími aspekty života. Ženské božství bylo často vnímáno jako zdroj života, růstu a hojnosti. Demeter ztělesňoval tyto atributy, představující životně důležitou roli Země a jejích produktů při udržování lidského života a prosperity.
Navíc v řecké mytologii bylo několik dalších bohů spojených se specifickými aspekty zemědělství a plodnosti, jako Zeus, Poseidon a Dionýsos. Jedinečná role Demeter jako mateřské postavy představující štědrost a výživu země ji dále odlišovala od těchto jiných mužských božstev.
Za zmínku také stojí, že koncept genderové dvojhvězdy (přísně mužských nebo ženských božstev) nebyl ve starověkém řeckém náboženství tak rigidní, jako je tomu v některých moderních interpretacích. Božstva mohou mít proměnlivé nebo dualistické aspekty a jejich genderové reprezentace se mohou lišit v závislosti na kontextu a místních tradicích. Demeter, i když byla převážně vnímána jako bohyně, měla také spojení s mužskou sférou prostřednictvím své role v Eleusinských mystériích, kde byla spojována s podsvětím a regenerací.
Závěrem lze říci, že Demeter byla vnímána jako bohyně díky svému silnému spojení s plodností, růstem a vyživujícími vlastnostmi přírody. Její ženské božství představovalo životodárnou a udržující sílu země, která rezonovala s kulturními a mytologickými názory starověkého Řecka.