Měsíc je dnes v Rybách a v příštích několika hodinách se uplatní v opozici Jupitera. Jsem nadšený, protože velmi brzy spustím svůj kickstarter, abych získal prostředky na další celý rok psaní horoskopů. Kickstarter bude trvat 40 dní a proběhne během porodu mého prvního dítěte! Takže teď je to velmi zvláštní čas a čas, který hodlám využít k zamyšlení, než se pokusím napsat dalších 300+ denních horoskopů v roce 2016. Brzy se těšte na toto oznámení a zvažte prosím přispění, pokud vám mé denní horoskopy pomohly v průběhu roku 2015. Slibuji, že v příštím roce pro vás opět odvedu nejlepší práci!
Mezitím se ještě jednou podíváme na čtverec Saturn/Neptun, který se rychle blíží a bude přesný příští týden!
Další důležitý úhel, který je třeba zvážit mezi Saturnem a Neptunem, souvisí s koncepty objektivity a subjektivity. Zatímco Saturn tradičně souvisí s „objektivem“, Neptun je často spojován s „subjektivním“. Přeloženo:Neptun má více společného s představivostí a psychologickou reflexí… poetické rozhraní nebo střední cesta, která bere události „tak, jak se jeví“ a transformuje je prostřednictvím vnímání, představivosti a reflexe v něco více nebo něco méně. , nebo něco jiného, nebo něco mimořádného. Neptun je oko básníka nebo lucidní snílek procházející bdělým světem.
Naproti tomu Saturn je o objektivitě. Abych to znovu přeložil, říká se, že Saturn má více společného s „věcmi tak, jak jsou“ nebo „věcmi v jejich spravedlivém stavu“. Když vidíme dopravní zácpu a začneme si tu dopravní zácpu představovat jako fontánu rozhněvaných ohnivých mravenců, Saturn říká:„Představujete si“. Saturn nemusí nutně degradovat tuto představivost, ale říká:"Právě teď psychologicky nebo imaginativně přemýšlíte." Saturn je realista a černající světlo intelektu dosahující hranic představivosti. Ticho a otevřenost jako zima.
Většina z toho dává smysl většině z nás, kteří o astrologii něco víme. Ale možná něco, co nevíme, je způsob, jakým může kterákoli z těchto dvou planet, zvláště když jsou ve vzájemném dialogu, nenápadně měnit tváře nebo vzájemně splývat.
Například po mnoha letech rituálních psychedelických obřadů jsem si začal všímat zajímavé ironie ve hře. Lidé, kteří mění své vědomí poněkud pravidelně, prostřednictvím umění, hudby nebo možná ještě účinněji pomocí skutečných látek, začnou opakovat některé velmi nepružné mantry. „Vytváříme si svou vlastní realitu“ nebo „představy JE realita“ nebo „sny JSOU realita“ nebo „psychika JE realita“ nebo dokonce „všechno je všechno a TO je realita.“
Ironií je samozřejmě skutečnost, že se tyto myšlenky stávají nepružnými ideologiemi. Což ve skutečnosti není problém, pokud můžeme ustoupit a uznat, že čistá subjektivita je druh objektivizace něčeho. Bez ohledu na to, jak moc se snažíme kolem toho tančit, proklouznout kolem něj, vyhýbat se mu nebo ho popírat, pokud zastáváme tyto „nekonečně možné“ názory, nebo i když je ztělesňujeme nebo je žijeme, jsme stále drženi v sevření Boha nebo struktura vědomí… „archetyp“, chcete-li, a i když je struktura spíše pružná nebo neviditelná a porézní (jako oceán), stále dostává tvar v říši bohů a dárcem formy je Saturn.
Na druhou stranu Saturnovo naléhání na objektivní realitu se stává ironicky subjektivním, čím náladovější, temperamentnější nebo kontrolovanější se v ní stává. Musíme se dostat za myšlenku, že jeden a pouze jeden archetyp znamená „oceán“. Vztah Saturnu k oceánu by se dal lépe popsat jako bouřlivá temnota bouře nebo mrzuté či ponuré vlastnosti šedého dne nad zimním mořem. Saturn se stává subjektivnějším, šílenějším, depresivnějším nebo dokonce šíleným, čím více se snaží přesvědčit sám sebe, že formální realita je jediná realita. Jeho neschopnost uznat sám sebe jako subjektivní entitu JE nějak jeho subjektivní přítomnost jako osobnosti mezi Bohy. A z tohoto důvodu je Neptun nejvíce polarizující postavou pro Saturn a naopak.
Když to všechno vezmeme dohromady, mohli bychom navrhnout několik věcí, které bychom měli zvážit právě teď v rámci našich osobních úvah nebo každodenních pobožností:
* Jak mohu ustoupit, přestat promítat příběh a pokusit se vidět nejjednodušší fakta o tom, co se děje...toto se děje, dělám toto, dělám tamto...a počítat s tím, ta jednoduchost mě přivede zpět do mého těla a z nasycení představivosti nebo mentálního/emocionálního kolísání nebo vyprávění příběhu?
* Jak mohu vstoupit do příběhu, vize, myšlenky nebo poezie tohoto okamžiku v mém životě?
* Jak mohu vidět hvězdy a zvířata a planety a rostliny, které symbolicky rostou všude kolem mě?
* Jak se mohu naučit přestat se vidět JAKO symbol nebo JAKO projektovaná fantazie či vize...jak mohu přestat dělat svůj život pouze metaforami?
* Jak mohu pozvat metafory a poetické fantazie, aby hrály větší roli v tom, jak vnímám?
* Jak se mohu naučit vidět svůj přístup jako kostým, barvu? , obrázek nebo nápaditý objektiv?
* Jak se mohu otevřít myšlence, že můj subjektivní pravomoci nejsou být all end all
Pohrávání si s těmito otázkami hned teď, tam a zpět, pravděpodobně přinese dobré výsledky. Toto jsou Bohové, kteří právě teď diskutují o věcech na obloze, a proto zde maskují atmosféru svými imaginativními schopnostmi a naplňují nás svou numinózností… a přesto jsou to pouze symboly… se kterými se nelze ztotožňovat. Neboť byli lidé, ne bohové.
Modlitba:Pomozte mi vidět skutečnou představivost a pomozte mi zůstat pevně ukotveni ve skutečnostech představivosti... že jsem, kdo jsem, a my jsme kdo jsme, všechny věci velké i malé