Měsíc je dnes v Kozorohu, samozřejmě nyní prázdný. Mezitím je Venuše konečně za konjunkcí s Plutem, ale Slunce se zítra ráno pohybuje směrem k jeho přesné kvadrátě s Marsem. Sledujte bolesti hlavy, konflikty s autoritami, problémy s muži a/nebo otci, téma otcovství, agrese, podrážděnost, zanícení, šéfové a příkazy nebo příkazy a odpor k autoritě.
Mezitím dnes napíšu otázku, kterou jsem v poslední době dostal od několika různých čtenářů. To je něco, co letos ve svých denících chci dělat častěji, zvláště když stejná otázka vyvstává od více čtenářů současně. Vždy to beru jako ukazatel aktuálnosti otázky a obvykle věnuji ve své práci zvýšenou pozornost. Dnešní otázka zní takto:„Ukazuje nám horoskop narození možnosti toho, co se stane v průběhu našeho života, nebo nám ukazuje náš osud?“
Nejprve je důležité říci, že tuto otázku řeší různí astrologové, různé školy astrologie odlišně a je žhavým tématem od té doby, co astrologie existuje. Takže jediná věc, kterou může každý praktikující udělat, je přemýšlet o tom znovu, znovu a znovu, jak rostou ve své práci, a snažit se vyhnout vlastní spravedlnosti kolem svých vlastních filozofických závěrů. Jak již bylo řečeno, můj vlastní pohled je stále ve vývoji. Skoro bych chtěl odpovědět na otázku:"Vraťte se ke mně za dalších 10 let." Ale lhal bych, kdybych řekl, že na toto téma nemám pracovní filozofii, takže se to pokusím prezentovat co nejlépe.
Astrologická tabulka narození pro mě není jen obrazem jednotlivce, alespoň ne primárně. Nejprve je to obraz věčnosti prostřednictvím obrazu okamžiku v čase, který odráží myšlenku, že „čas je pohyblivým obrazem věčnosti“ (Platón). Z tohoto výchozího bodu vesmír ve všech svých různých částech podobně ukazuje plnost toho, co je symbolizováno. Tabulka je tedy o mnohem více než o tom, co je primárně označeno (řekněme o osobě), ale také o celém prostředí a vesmíru, ve kterém se tato osoba, událost nebo otázka nachází. Naučit se vidět z této perspektivy dramaticky změnilo můj pohled na osud/svobodnou vůli.
Když se podíváme z této větší perspektivy, vidíme osud jako přesný obraz toho, co si někdo svobodně zvolí, spolu se všemi dalšími faktory a nesčetnými okolnostmi mimo naše osobní volby, které se spiknou. aby nám dal symbolický obraz života. Mapa je poseta lidmi, místy, událostmi, vlastnostmi atd. Jednotlivec je v tomto obrázku, ale není více celkovým obrazem, než že Jupiter je stejný jako Saturn nebo Venuše to samé jako Mars.
Když v astrologii používáme slovo „předurčený“ nebo „osudový“, často myslíme na někoho (Bůh, démon, duše), který předem naskriptuje vše, co potřebuje nebo by se mělo nebo stane. Když v astrologii používáme slovo „svobodná vůle“, často si myslíme pravý opak, že nic není předem napsáno a že si tedy mohu svobodně zvolit svůj vlastní osud nebo osud (tabulka narození je tedy jen pravděpodobnost trendy chování nebo možnosti, za které musíme převzít odpovědnost). Říkám, že to, že je něco objektivně vidět z plnosti času, neznamená, že je to předem dané (tedy vymýcení volby), a to, že to není předem dané, znamená, že si plně vybíráme svůj vlastní osud nebo štěstí v životě.
Tabulka ukazuje toto vše samozřejmě v symbolické řeči; tento bod nelze zapomenout. Do jaké míry podrobně nebo obecně bychom mohli sdělit cokoli, co nám tabulka ukazuje, a s jakou integritou nebo zda pravdivě a soucitně nebo ne, závisí do značné míry na tom, proč k grafu přistupujeme, stejně jako na dovednosti nebo vědomí praktikujícího a používaných metodách. použité.
Někteří lidé by mohli docela namítnout:"Kde se v tomto obrázku bere růst?" Nejprve bych řekl, že ne každý roste morálně nebo duchovně, že není údělem nebo osudem každého růst tímto způsobem, protože ne každý si takové věci volí a okolnosti ne vždy zasahují nebo otevírají cestu k růstu. Že to graf může také ukázat, se může zdát jako argument proti svobodné vůli, ale pro mě tomu tak není. Protože si musíme pamatovat, že nás tabulka vede směrem k bytí z říše stávání se. A znovu, z této nadčasové perspektivy, i když můžeme vidět, co si lidé volí nebo jak se okolnosti spiknou pro nebo proti „růstu“ osoby, akt astrologického vidění tyto události nevyžaduje ani nepředurčuje. Navíc z pohledu tohoto symbolického/věčného výhledu je již vše takříkajíc „dobré“ a nemáme důvod se znepokojovat. Z tohoto důvodu jsem také dospěl k názoru, že důraz na „růst“ nebo „evoluci“ v astrologii je často červený sleď.
Někteří lidé také docela namítají:"Jaký by mělo smysl snažit se lidem pomoci se osvítit, když graf ukazuje, že to neudělají?" Dobrá otázka. Jednoduchou odpovědí by bylo přirovnat to k situaci v reálném životě. To, že je nepravděpodobné, že přítel alkoholik zareaguje na zásah, neznamená, že to nezkusíte. To, že zraněný pes pravděpodobně kousne ruku, která se ho pokouší nakrmit, neznamená, že se mu nepokusíte pomoci, že?! Musíme si také pamatovat, že naše rozhodnutí a naše osobní okolnosti jsou součástí toho, jak může pro ostatní nastat „růst“, a to je hluboce záhadné. Proto dívat se na graf jednotlivce především jako na něco, co je schopné ohromného duchovního růstu, NEBO na to pohlížet na jeho život jako na odsouzený k duchovnímu selhání, mi přijde morálně sporné.
Když to shrnu, pro mě je prvním účelem astrologie velmi základní a symbolicky objektivní popis charakteru, psychologie, osudu a bohatství, viděný jako rekonvalescence voleb a okolnosti z perspektivy věčnosti (i když vždy přes sklenici temně… s připomenutím, že tabulka je symbolická). Pro mnoho lidí se tyto symbolické popisy stávají prostředkem, kterým je stejná věčná perspektiva ztělesňována v každodenním životě, a posvěcují tak život duše jako něco hluboce požehnaného a zároveň mnohem více než jeho volby a pozemské okolnosti.
Jak jsem již zmínil výše, moje zkušenosti a studium mě dovedly jako astrologa k dnešnímu dni, ale stále rostu tím, že poslouchám všechny své přátele a kolegy, jak se k těmto záležitostem staví, jak jsme si každý zvolili své pozice a já se stále držím své první instinktivní odpovědi na tuto otázku:„Zeptejte se mě znovu asi za 10 let!“
Modlitba:Pomoz nám vidět za čas, za růst a regresi, za duchovní ambice nebo duchovní selhání, až k plnosti jména duše ve věčnosti