Veselé Velikonoce!
Když jsem dnes ráno seděl v malém sjednoceném metodistickém kostele na ulici od mého domu, připomněl jsem si nejjednodušší astrologické souvislosti mezi mými křesťanskými kořeny a mou současnou profesí.
* Velikonoce se konají jarní rovnodenností, vstupem do světlé poloviny roku
* Neděle je sluneční den a my slavíme konec jednoho týdne a začátek dalšího, což je téma, které odráží velikonoční příběh o vzkříšení
* Ježíš je „Slunce“ Boží, a když to čtu, příběh evangelia je o tom, jak žít svůj život v souladu s tím nejjednodušším Ježíšovým učením:láskou k našemu Stvořiteli a lásku k sobě
* V tomto nejjednodušším solárním poselství, vyzařujícím vřelost, laskavost a lásku, není nic, co by podporovalo válku, soutěžení nebo nadvládu ve jménu Boha nebo náboženství
* Vykupitelské poselství Velikonoc je poselstvím znovuzrození...živé vibrace božství nás vysvobodí z chladných hrobů života:strach, úzkost, utrpení, nenávist a rozpolcenost
Někdy se mě lidé ptají, jestli jsem stále křesťan. Vzpomněl jsem si na příběh, který jsem před několika lety slyšel od dobrého přítele. Byl jednou jeden západní/křesťanský muž, který byl velmi oddaný Bohu, ale nelíbila se mu církev a všechno to pokrytectví. Bylo mu trapné, že s tím byl spojován. Začal tedy studovat buddhismus a nakonec se rozhodl, že se chce stát zenovým knězem. Mluvil o tom s jedním ze svých učitelů a jeho učitel se ho zeptal na jeho motivaci. Vysvětlil svou cestu víry z dob dětství v křesťanské církvi, své zklamání a svůj případný odchod. K mužově velkému překvapení jeho učitel řekl:„Musíte se vrátit ke svým kořenům a musíte být tím nejlepším křesťanským služebníkem, jakým můžete být. Pak z tebe bude zenový kněz." Ať už je tento příběh pravdivý nebo ne, vždy mi utkvěl v paměti. Je to pravděpodobně ta nejlepší odpověď, jakou jsem mohl dát na to, kde se nacházím se svou křesťanskou vírou, která je pro mě stále velmi důležitá, i když se stala něčím výrazně odlišným, teologicky i prakticky.
Když jsem dnes ráno odcházel z kostela, za mnou se táhla známá hudba požehnání a varhan, připomněl jsem si, jak hluboce a plně žije křesťanská tradice v mém srdci. Nyní bych to shrnul jinak, jako astrolog, který cestoval do mnoha různých sfér vědomí, bych řekl:Sluneční den stále žije v centru mého života a Ježíš Kristus je jak nebeský archetyp, tak posvátný učitel, který je mi nejbližší. srdce.
Modlitba:Kéž nám sluneční den přinese zvláštní uzdravení, obnovu a oživení. Kristus vstal z mrtvých. Opravdu vstal z mrtvých!