Postup byl proveden ve veřejném vodním útvaru, jako je řeka nebo jezero. Obviněná osoba by byla svlečena ze šatů a přivázána k provazu. Pak by je hodili do vody. Pokud se vznášeli, byli prohlášeni za nevinné. Pokud se potopili, byli prohlášeni za vinné.
Metoda float-sink byla považována za spolehlivý způsob určení viny nebo neviny, protože se věřilo, že Bůh zasáhne, aby ochránil nevinné. Postup byl však také kontroverzní a ve 13. století byl nakonec ve většině evropských zemí zrušen.
Existuje řada důvodů, proč byla metoda float-sink považována za spolehlivý způsob určení viny či neviny. Zaprvé se věřilo, že Bůh zasáhne, aby ochránil nevinné. Kdyby byl člověk nevinný, plaval by po vodě, protože Bůh by mu nedovolil potopit se. A naopak, pokud by byl člověk vinen, potopil by se, protože Bůh by ho nechránil.
Za druhé, metoda plovoucí-dřez byla založena na pozorování, že většina lidí, kteří jsou nevinní, zpanikaří, když jsou hozeni do vody. Tato panika způsobí, že budou bojovat a mlátit, takže se potopí. A naopak, většina lidí, kteří jsou vinni, nepropadne panice, když je hodí do vody. Zůstanou klidní a vyrovnaní, což jim umožní plout.
Za třetí, metoda float-sink byla považována za odstrašující prostředek k trestné činnosti. Hrozba vhození do vody a případného utonutí stačila mnoho lidí odradit od páchání trestné činnosti.
Kontroverzní však byla i metoda float-sink. Kritici procedury tvrdili, že nebyla spolehlivá a že by mohla vést k odsouzení nevinných lidí za zločiny. Postup byl navíc často krutý a ponižující.
Ve 13. století byla metoda float-sink ve většině evropských zemí zrušena. V některých částech Evropy se však nadále používal až do 18. století.