1. Malleus Maleficarum: Vlivná kniha „Malleus Maleficarum“ (Kladivo na čarodějnice), vydaná v roce 1487, sehrála významnou roli ve formování přesvědčení o čarodějnictví. Šířila myšlenku čarodějnic jako jednotlivců, kteří uzavírali smlouvy s ďáblem, zabývali se zlovolnými činy a účastnili se tajné zlovolné společnosti.
2. Démonické smlouvy: Věřilo se, že čarodějnice uzavřely smlouvy s ďáblem nebo jinými zlovolnými entitami výměnou za nadpřirozené síly. Tyto smlouvy často zahrnovaly nabídnutí vlastní duše nebo zapojení do nemorálních činů.
3. Shromáždění Covenů a sabaty: Mělo se za to, že se čarodějnice shromažďují na tajných setkáních zvaných Sabbats, kde provádějí rituály, tančí a zabývají se neslušným chováním. Věřilo se, že tato shromáždění navštěvoval sám ďábel a byla často zobrazována jako orgiastická a démonická.
4. Transformace a Shapeshifting: Čarodějnice byly běžně spojovány se schopností transformovat sebe nebo ostatní do různých podob, jako jsou zvířata nebo předměty. Přeměna byla považována za výsledek démonického vlivu a byla považována za akt podvodu.
5. Zlý úmysl: Věřilo se, že čarodějnice mají nekalé úmysly a byly zodpovědné za způsobení škody ostatním. To se může projevovat různými způsoby, včetně kleteb, nemocí, neplodnosti, neúrody a dalších forem neštěstí.
6. Škodlivé kletby: Čarodějnictví bylo spojeno se sesíláním škodlivých kleteb, které mohly být uvaleny na jednotlivce nebo celé komunity. Věřilo se, že tyto kletby mají zničující následky a často byly obviňovány z nevysvětlitelných nemocí nebo neštěstí.
7. Létání: Některé víry připisovaly schopnost létat čarodějnicím, často zobrazovaným na koštěti nebo jiných předmětech. Tento aspekt čarodějnictví byl spojen s myšlenkou čarodějnic navštěvujících sabaty a zapojujících se do jiných nadpřirozených činností.
8. Zlé oko a Malocchio: Víra ve zlé oko, známé jako „malocchio“, převládala během renesance. Čarodějnice byly často obviňovány z toho, že mají zlé oko a svým pohledem způsobují škodu, přinášející neštěstí nebo zranění ostatním.
9. Použití bylinek a kouzel: Čarodějnice byly ve svých praktikách spojovány s používáním bylin, lektvarů a kouzel. Věřilo se, že tyto byliny a kouzla mají magickou moc a byly používány k léčení, ochraně nebo způsobení škody.
10. Hony na čarodějnice: Kombinace těchto přesvědčení vedla k rozsáhlému pronásledování jedinců podezřelých z čarodějnictví. Hony na čarodějnice byly řízeny světskými i církevními úřady, jejichž výsledkem byly soudy a popravy podezřelých z čarodějnic.
Je důležité poznamenat, že mnoho z těchto přesvědčení bylo založeno na pověrách, předsudcích a strachu. Moderní věda a právní systémy tyto představy o čarodějnictví ignorovaly a pronásledování s nimi spojené do značné míry ustalo.