Náboženské vyznání:
1. Křesťanský vliv :Během středověku bylo křesťanství dominantním náboženstvím v Evropě. Mnoho aspektů křesťanské teologie a výkladů Bible přispělo k víře v čarodějnictví. Převládala například představa ďábla, představa o boji mezi dobrem a zlem a myšlenka uzavírat smlouvy s nadpřirozenými silami.
2. Maleficarum :V roce 1487 vyšla kniha s názvem „Malleus Maleficarum“ (Kladivo na čarodějnice) dvěma dominikánskými mnichy, Heinrichem Kramerem a Jamesem Sprengerem. Tato vlivná kniha poskytla podrobné pokyny pro identifikaci, vyslýchání a stíhání čarodějnic, což dále podporovalo mentalitu honu na čarodějnice.
Sociální a kulturní faktory:
3. Pověry :Středověké společnosti byly ponořeny do pověr, folklóru a magických vír. Lidé věřili v sílu kleteb, kouzel a nadpřirozených bytostí. Čarodějnictví bylo považováno za projev těchto přesvědčení a bylo často spojováno se zlými úmysly.
4. Strach z neznámého :Ve světě, kde bylo vědecké chápání omezené, bylo mnoho přírodních událostí a jevů připisováno nadpřirozeným příčinám. Čarodějnice by mohly být obviňovány z nevysvětlitelných nemocí, neúrody nebo nehod, které lidem poskytly odbytiště k řešení jejich obav a nejistot.
5. Obětní beránek :V dobách sociálních nepokojů, ekonomických strádání nebo politických nepokojů lidé často hledali obětní beránky, které by mohli za své neštěstí vinit. Čarodějnice se staly snadným terčem takových obvinění, protože byly vnímány jako outsideři nebo hrozby pro zavedený společenský řád.
6. Pronásledování marginalizovaných skupin :Ženy, zejména ty, které byly ovdovělé, staré nebo byly vnímány jako nekonvenční, byly často zranitelné vůči obviněním z čarodějnictví. Společenské předsudky a předsudky vůči určitým skupinám přispěly k jejich pronásledování.
Dynamika moci a politická kontrola :
7. 巩固权力 :Vládci a církev někdy používali obvinění z čarodějnictví jako prostředek k ovládání disentu a upevnění své moci. Označením politických oponentů za čarodějnice by mohli zdiskreditovat a eliminovat potenciální hrozby.
8. Náboženská nesnášenlivost :V některých případech podporovala hony na čarodějnice náboženská nesnášenlivost. Křesťanské úřady se zaměřovaly na menšinové náboženské skupiny, jako jsou pohané a kacíři, a obviňovali je z praktikování čarodějnictví.
Nedostatek vědeckého porozumění :
9. Lékařská nevědomost :Omezené lékařské znalosti znamenaly, že mnoho nemocí a duševních stavů bylo nepochopeno a připisováno čarodějnictví. Příznaky jako halucinace nebo neobvyklé chování byly často interpretovány jako známky posedlosti démony nebo čarodějnictví.
10. Kruhová logika :Obvinění z čarodějnictví se často opíralo o „důkazy“ získané mučením nebo vynucenými přiznáními. Tato praxe vytvořila sebe-zvěčňující cyklus, kdy byli lidé obviněni, mučeni, aby uznali vinu, a pak používáni jako svědci k zapletení ostatních.
Kombinace náboženské víry, sociálních a kulturních faktorů, dynamiky moci a nedostatku vědeckého porozumění přispěla k rozšířené víře v čarodějnice ve středověku.