1. Chamtivost:V některých vyprávěních mohou jednotlivci, kteří jsou v životě přehnaně chamtiví, čelit věčnému trestu zahrnujícímu finanční krach, extrémní chudobu nebo neustálou nouzi, což symbolizuje ztrátu toho, čeho se během své smrtelné existence tak pevně drželi.
2. Pýcha:Věčný trest za extrémní pýchu se může projevit jako věčné ponižování nebo neustálý pocit méněcennosti v posmrtném životě. To slouží jako ostrý kontrast k pocitu vlastní důležitosti, který daný člověk v životě měl.
3. Chtíč:Jednotlivci, kteří se oddávají přílišným chlípným touhám, mohou čelit trestům, které zahrnují věčné odloučení od jejich objektů touhy nebo neuhasitelnou touhu, která nemůže být nikdy uspokojena.
4. Hněv:Ti, kdo v životě přechovávají nesmírný hněv a vztek, mohou čelit věčnému trestu v podobě neustálého rozrušení nebo neklidného ducha, neschopného nalézt klid a mír.
5. Závist:Jedinci, kteří v životě trpí závistí, mohou čelit věčnému trestu, pokud si neustále uvědomují požehnání nebo úspěchy druhých, aniž by sami mohli tyto úspěchy zažít.
6. Obžerství:Věčný trest za nadměrné požívání jídla nebo jiných tělesných požitků může zahrnovat neustálý hlad nebo neschopnost plně si užívat požitků, které kdysi přinášely útěchu.
7. Lenost:Jednotlivci, kteří byli v životě líní nebo líní, mohou čelit věčnému trestu, kdy jsou neustále unaveni nebo musí nekonečně dřít, aniž by toho dosáhli, což symbolizuje důsledky jejich nedostatku úsilí.
Je důležité poznamenat, že tyto příklady jsou symbolické reprezentace používané v různých systémech víry k předávání varovných příběhů o důsledcích hříchu. Výklady těchto trestů se mohou značně lišit a jejich existence nebo povaha závisí na konkrétním náboženském nebo mýtickém rámci, o kterém se jedná.