Měsíc je dnes v Býku samozřejmě prázdný, mezitím se Slunce přesouvá do konjunkce s Neptunem.
Více o kombinaci Neptun/Slunce…
Když se spojí Slunce a Neptun, obvykle čelíme ohromné touze splynout s něčím nevýslovně větším, než jsme my sami. Sláva, kouzlo, bůh, sex, umění a změněné stavy, kombinace Neptun/Slunce v nás inspiruje jakýsi božský dosah a zároveň nespokojenost. Může být nejtěžší vymyslet formu nebo tvar nebo obrazy Neptunových tužeb, protože máme tendenci popisovat Neptun slovy jako „beztvarý“ nebo „za“. Když vezmeme tato slova příliš doslovně, je snadné se nechat smet na moře, omámit, otrávit, zhypnotizovat nebo zdrogovat. Necháme se unést jemnějšími vrstvami již tak jemných obrazů a zapomeneme na neoddělitelnost našich tužeb s obrazy...a obrazy Neptuna více než kdokoli jiný se rád skrývá.
Například touha mnoha z nás musí být „v přírodě“. Můžeme říci něco jako:„Chci být jen v horách a daleko od světel města. Chci vidět hvězdy. Chci ráno vidět svůj dech a být obklopen stromy.“ Přestože se jedná o působivé obrázky, je snadné přehlédnout jemné tělo těchto obrázků (taková je síla Neptunu). Například když vidíte hvězdy, žádná světla města nebo jste v horách, kdo je ten, kdo vidí hvězdy nebo chodí po horských stezkách? V subtilním těle těchto obrázků najdeme sami sebe a pokud budeme pokračovat v popisu, možná najdeme i více Neptunu. Můžeme říci:„To jsem jen já. Bydlení ve venkovském domě. Mám krb a pěknou kancelář. Piju svůj čaj ráno a jdu ven a v dálce vidím hory, vidím svůj dech a v noci vidím hvězdy. Jediné, co musím udělat, abych je viděl, je zhasnout venkovní osvětlení domu. Je to tak snadné.“
Pokud budeme pokračovat „do“ fantazie nebo snu, dozvíme se více o tvaru a formě obrazu, který k nám volá ze vzdáleného břehu. Čím dále se s obrázkem dostaneme, dost často, tím více budeme schopni vidět, zda je v obrázku něco skrytého, co se snaží promluvit skrz mlhu. Někdy se například zjistí, že touha po chatě v lese je hlasem naší touhy po volnu z práce, hlubším sexuálním zkoumání nebo změně tempa nebo rozvrhu a jindy je to opravdu výzva k přestěhování na venkov. . Smyslem nikdy není zredukovat Neptun na něco praktického, ale spíše prozkoumat snové obrazy Neptunu, abychom zjistili, zda naše fantazie mají nějaké metaforické požadavky. Existuje chata v lese nebo výhled, který není světlem znečištěný, můžeme otevřít právě tady a teď? Mohou tyto snové obrazy fungovat jako metafory, pokud jejich doslovné dosažení není možné? Je zvláštní, jak je Neptun zasněný a přitom jak doslovné mohou být požadavky Neptuna na jeho sny. Je to, jako by Neptunův odpor vůči čemukoli jinému než samotnému doslovnému snu (sakra to není metafora!) byl ironickým zředěním sebe sama, které vytváří určitý druh sebepodráždění, odtud Neptunův vztah k hypochondrii, vyrážkám, kožním
podrážděním a alergie.
S Neptunem je vždy problém snít sen, jak rádi říkají lidé, kteří sní sní. Nedovolte, aby se sen zastavil a zavěšujte jeho touhy nad hlavu. Místo toho, jakmile poznáte sen, sněte ho spolu s fantazírováním do snu pomocí otázek. Požádejte sen, aby promluvil nebo odhalil o sobě trochu více. V opačném případě by sen mohl mít tendenci se srážet do něčeho spíše jako rozbouřený bouřkový mrak… může nás vysát, zahltit, vyčerpat, tlumit, deprimovat a naplnit nás svými vlastními doslovnými fantazijními podrážděními.
další věc, kterou je třeba sledovat u Neptuna a Slunce, jsou snové obrazy ega. Různé fantazie o tom, kým jsme nebo kým bychom se chtěli stát, nás mohou přemoci a snadno se můžeme oklamat volbami, které později poslouží pouze k deziluzi našeho ega. Deziluze z Neptuna mají opět co do činění s velmi důležitou činností naslouchání DO nebo snění DO fantazií, které Neptun inspiruje. Protože často je dost deziluze něco, co nám jednoduše odhalí subtilní tělo našich fantazií, kde v romantické krajině snu rozpoznáváme jednodušší vidění nebo metaforiku.
V neposlední řadě meditujme na chvíli o představě psychické vnímavosti či intuice a představách snů a vizí. Rozhodující pro rozvoj psychické vnímavosti je schopnost vidět přes umělý předěl mezi stavem snu a stavem bdění. Jak kdysi napsala básnířka Neptun/Slunce Mary Oliverová o povaze přijímání poetické inspirace:„[Existuje] v tajemné, nezmapované zóně:ne v bezvědomí, ne v podvědomí, ale opatrně. Neptun se rád schovává. Nebo jak kdysi napsal Hérakleitos:"Příroda se ráda schovává." Když se ve snu snažíme udržet běžné vědomí, sen zmizí. Když se pokusíme převzít příliš velkou kontrolu nad inspirací, zmizí.
Když se snažíme sen interpretovat, sen sám o sobě umrtví. Psychická vnímavost tedy nespočívá v tom, že „zasáhnete terč“ nebo „udeříte hřebík na hlavičku“, s nějakým nápaditým darem nebo dovedností, je to o jemném přispění, které umožní jemnějším tělům, Jungovým „tisícím rybím očím“, jemně vstát Hladina, ploutve se tiše zvedají a rychlé ocasy rychle šplouchají. Ne sešity s jasným sněním nebo duševní tréninkové tábory, ale liminální život. Bullseye se vždy zmiňoval, táhl dopředu, ale nikdy nezasáhl, abychom nevytrhli právě ta býčí oka, kterými vidíme.
Modlitba:prostý býk, brodící se trávou a pozorující jemné modré kameny jak vycházejí z řeky.