Pamatujeme si, že archetypy jako Jupiter a Saturn neexistují nebo se nevyjadřují ve vzduchoprázdnu, pamatujeme si myšlenku, že jsme často polarizováni dynamikou mezi těmito archetypy, když se vztahují k čtvercům a opozicím konkrétně můžeme pozorovat některé z následujících důležitých vzorců.
* Archetypy bohatých a chudých, nebo chamtivých a potřebných, nebo příliš mnoho a příliš málo, právě teď soutěží. Je důležité si uvědomit, že kde je jedno, existuje i druhé.
* Kde je nějaká revoluce, která vnímá věci z hlediska fundamentálních polarizací, které je třeba převrátit nebo násilně převrátit na hlavu, jako je 99 % a 1 %, tam je také nebezpečí či aroma dogmatu.
* Když dojde k útokům z jedné základny lidí na druhou, často dochází k výměně závisti a zášti. Když bohatí lidé vidí střední třídu jako hrozbu pro jejich bohatství a moc, vzniká v nich chorobný druh zášti. Na druhou stranu, když chudí nebo střední třída vidí vyšší třídu POUZE z hlediska jejich chamtivosti nebo bohatství, nacházíme závist.
* Chcete-li něco dát, musíte mít něco, abyste měli něco skutečně cenného, a musíte něco dát, abyste měli něco skutečně cenného...toto je lekce, která sahá daleko za hranice peněz, moci nebo privilegií.
* Ideály mládí mohou působit jako příliš přísná překážka vlastní hmotné budoucnosti, zatímco stáří může nezrale lpět na dětinských věcech z minulosti.
* Inkrementalismus je forma revoluce často postrádající ducha, která činí jakékoli postupné změny podstatnými, zatímco radikální pokrok ve stylu může být odvážný, ale postrádá sjednocující nebo dlouhodobé účinky.
* Zmínka nebo zdůraznění vzájemné provázanosti těchto archetypů může potlačit nutnost polarizace v zájmu pokroku nebo růstu. Jejich neuvedení může zvýšit naivní polarizaci, která pouze prohloubí již existující podmínky polarizace.
* Donald Trump a Bernie Sanders jsou stejní. Ted Cruz a Hillary Clinton jsou stejní. Demokraté a republikáni jsou stejní. Ne!! Ne, nic z toho není vůbec pravda. To je poraženectví.
* Demokratická strana potřebuje revoluci. Ne. Musíme společně skoncovat s večírky. Kandidujte jako třetí kandidát.
* Systém strany je zmanipulovaný, tak to převezmeme, aby byl v náš prospěch. Čí přízeň. Přízeň lidu! Kdo jsou ti lidé? Všichni kromě establishmentu nebo kohokoli, kdo s námi nesouhlasí. O které straně se tu bavíme, o demokratické nebo republikánské? Oba! V žádném případě. To, co se děje na republikánské straně, je ÚPLNĚ odlišné od toho, co se děje na demokratické straně. Ne, není!
Jsem záměrně dramatický a příliš konstatuji nebo příliš zjednodušuji tyto archetypální dynamiky, abychom je mohli vidět při hře jasněji. Otázka odtud zní:„Co s tím tedy uděláme? A předpokládám, že odpověď spočívá v tom, zda v první řadě věříte, že „my“ něco děláme, nebo ne. Je možné, že nás prostě žijí archetypální síly? Je možné, že tato dynamika jsou prostě lidské karikatury proudů Tao? Nebo je naším posláním najít nějakou syntézu... aby se nějaká „třetina“ vynořila jungovským způsobem z ohňů těchto polarit? Odpověď určitě neznám, ale moje víra mi říká, že mám tyto otázky raději žít, než od nich ustupovat. Moje víra mi říká, abych si dával pozor, abych se nenechal strhnout touto dynamikou...abych zůstal přemýšlivý, bystrý, angažovaný, pokorný a velkorysý.
Někdy, když jsem z toho všeho ohromen na své osobní úrovni (jen abych prozradil, kde jsem s tím vším osobně – předstírat, že nejsem zapojený, být neupřímný) Oddaluji a myslím na skutečnost, že jednoho dne naše Slunce zemře. Na čem tedy záleží? Jindy, když se cítím odpojený, znecitlivělý realitou utrpení a potřebou změny v sobě nebo ve světě, jako bych se stal černou dírou, pak si vytvořím seznam věcí, které mohu udělat, na základě skutečného severu kompas mého srdce a nechal jsem stejnou vizi Slunce, které je nyní v poledne plně živé, uvrhnout mě do nějaké akce nebo konstruktivní reakce.
Někdy vidím toto velmi běžné, velmi lidské, tam a zpět mezi idealismem a realismem, fatalismem a radikální svobodnou vůlí, jako obraz duchovní střední třídy. A ve svém vlastním hněvu, své vlastní frustraci vidím ultrahlasité formy duchovního nebo politického idealismu, které upřednostňují jednu stranu před druhou jako jakési 1% své vlastní… elitní třídu new age hlasitých úst, která stojí na pódiu. s megafonem při zruinování duchovní střední třídy. Mám-li být upřímný, pak závidím sílu extrémního přesvědčení, čirou sebejistotu pozice nebo hlasu. Osobně si nejsem nikdy ničím TAK jistý...a je lákavé si myslet, že to, co dá mému životu jeho nejhlubší smysl, jsou jistoty, kterých se ještě dost dobře nedržím. Samozřejmě by bylo stejně lákavé myslet si, že můj nejhlubší smysl se nachází v mé nejistotě... ale problém je v tom, že si svými nejistotami nejsem ani tak jistý. Takže mi přijde nejsnazší prostě dál žít tak, jak jsem…podezřelý z extrémů…které pro mě začínají v tónu hlasů, které slyším a vidím kolem sebe.
Říkám to vše proto, abych nenavrhoval, aby ostatní byli stejní jako já, ale spíše proto, abych otevřeně přiznal, kde jsem jako člověk, který také žije těmito archetypálními silami… nebo jako někdo, kdo má spolu s nimi nějakou účast.
Modlitba:Jaká posvátná třetina vzejde z napětí těchto polarit? Dožijme se dne, přítomného nyní, přítomného tehdy, přítomného stále znovu.