Antiogeneze řízená hypoxií: V reakci na nízkou hladinu kyslíku (hypoxie) uvolňují tkáně různé růstové faktory a cytokiny, jako je vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF), které stimulují růst a tvorbu nových kapilár. Tento proces, známý jako angiogeneze, zvyšuje hustotu kapilár, aby splnila zvýšené požadavky tkáně na kyslík a živiny.
Metabolická poptávka: Tkáně s vysokou metabolickou aktivitou, jako jsou kosterní svaly, srdce a mozek, mají vyšší hustotu kapilár ve srovnání s tkáněmi s nižšími metabolickými nároky. Zvýšená metabolická aktivita vede ke zvýšené produkci oxidu uhličitého a dalších odpadních produktů, které stimulují uvolňování angiogenních faktorů a podporují růst kapilár.
Zánět a hojení ran: Během zánětu nebo poranění tkáně spouští uvolňování zánětlivých mediátorů a růstových faktorů tvorbu nových kapilár. Tento proces je nezbytný pro dodání imunitních buněk, živin a kyslíku do postižené oblasti, aby se usnadnilo hojení a oprava.
Cvičení a fyzická aktivita: Pravidelné cvičení a fyzická aktivita mohou zvýšit hustotu kapilár v kosterních svalech. Tato adaptace zlepšuje dodávku kyslíku a živin do svalových vláken, zvyšuje jejich vytrvalost a výkon.
Hormonální regulace: Některé hormony, jako je estrogen a hormony štítné žlázy, mohou ovlivnit hustotu kapilár. Například bylo prokázáno, že estrogen zvyšuje hustotu kapilár v kůži, zatímco hormony štítné žlázy podporují růst kapilár v různých tkáních.
Genetické faktory: Genetické variace mohou také hrát roli při určování hustoty kapilár. Někteří jedinci mohou mít přirozeně vyšší nebo nižší hustotu kapilár v důsledku rozdílů v expresi angiogenních genů.
Celkově je hustota kapilár regulována komplexní souhrou napětí kyslíku, metabolické potřeby, zánětlivých signálů, fyzické aktivity, hormonálních vlivů a genetických faktorů. Tyto mechanismy zajišťují, že tkáně dostávají dostatečný přísun kyslíku a živin pro podporu jejich funkcí a reakci na změny metabolických nároků nebo patologických stavů.