V malé vesničce uprostřed zvlněných kopců existovala prastará cesta zahalená tajemstvím a šeptajícími legendami. Tato cesta byla známá jako Witch Road a říkalo se, že to byla cesta, kterou čarodějnice v noci putovaly, aby se shromáždily pro své tajné rituály.
Podle vyprávění vesničanů bylo Witch Road vidět pouze ve světle úplňku. Vypadalo by to jako třpytivá, stříbřitá stezka, která se vinula lesem a vedla k neznámému cíli. Někteří tvrdili, že čarodějnice použily tuto cestu, aby se přenesly do magické říše, kde mohly komunikovat s duchy přírody.
Vesničané mluvili tichým tónem o podivných událostech, které se staly poblíž Witch Road. Šeptali si o tajemných zjeveních, děsivých zvucích, které se ozývaly z lesa, a hlasech bez těla volajících ze tmy. Někteří dokonce tvrdili, že viděli strašidelné postavy tančící mezi stromy a jejich smích nesl vítr.
Jak roky ubíhaly, legenda o Witch Road rostla a vháněla do srdcí vesničanů strach i fascinaci. Pověrčivé duše se silnici úplně vyhýbaly, zatímco jiné se odvážily přiblížit v naději, že zahlédnou mystická shromáždění čarodějnic.
Jedné noci se mladý muž jménem Jack rozhodl vzdorovat Witch Road. Odjakživa ho fascinovaly legendy kolem toho a chtěl svým přátelům dokázat svou odvahu. Když se odvážil do lesa, měsíc vrhal děsivou záři a osvětloval cestu před ním.
Jack šel po klikaté cestě a srdce mu bušilo očekáváním. Najednou zaslechl v dálce zvuk smíchu a šeptání hlasů. Ztuhl ve stopách, tělo se mu chvělo vzrušením a strachem. Věděl, že našel shromáždění čarodějnic.
Jackova zvědavost ho poháněla vpřed a odvážil se hlouběji do lesa. Došel na mýtinu, kde čarodějnice prováděly své rituály a jejich stínové postavy tančily v měsíčním světle. Jack s úžasem sledoval, jak sesílají kouzla, odříkávají starodávná zaklínadla a vzývají duchy noci.
Ale právě když se Jack chystal vykročit a odhalit svou přítomnost, ucítil, jak ho za rameno sevřela studená, lepkavá ruka. Otočil se a uviděl starou ženu, která stála za ním a její oči zářily nadpozemským světlem.
"Neměla bys tu být," zašeptala stará žena a její hlas nesl varovný tón. "Toto místo není pro ty, kteří sem nepatří."
Jack si s trhnutím uvědomil, že byl chycen. Otočil se a běžel, srdce mu bušilo, když se hnal zpátky po Witch Road. Smích čarodějnic ho následoval a rozléhal se lesem.
Jack už o svém setkání nikdy nemluvil, ale legenda o čarodějnické cestě žila dál, příběh o tajemství a magii, který nepřestal fascinovat a intrikovat vesničany po další generace.