Archeologické důkazy naznačují, že lidé ve starověkých civilizacích, jako byli Egypťané, Řekové a Římané, věřili v existenci duchů nebo duchů. Ve staroegyptské kultuře se například věřilo, že duše zesnulého člověka může po smrti dále existovat a bude potřeba jí poskytnout jídlo a další obětiny, aby se zajistilo její trvalé blaho.
Podobně ve starověkém Řecku a Římě byla rozšířena víra v existenci duchů, včetně domácích bohů, božstev a duchů zesnulých předků. Tito duchové se často považovali za schopné komunikovat s živými a mohli být laskaví nebo zlovolní.
V mnoha tradičních společnostech, jako jsou společnosti indiánských kmenů nebo určitých afrických nebo asijských kultur, víra v duchy a duchy nadále hraje důležitou roli v náboženských praktikách a kulturních tradicích.
Jako takové je obtížné určit přesné datum nebo čas, kdy víra na duchy začala, protože jde o hluboce zakořeněný fenomén, který v různých podobách existoval v celé historii lidstva.