1. Příčina a následek: Karma, která se doslovně překládá jako „akce“, odkazuje na princip příčiny a následku, zejména v kontextu záměrů, akcí a zkušeností. Podle zákona karmy mají činy, které jednotlivci provádějí během svého života, důsledky, které mohou přesahovat jejich současnou existenci a ovlivnit jejich budoucí životy.
2. Morální rovnováha: Karma je často považována za způsob vyvažování morálního měřítka, který zajišťuje, že dobré skutky vedou k pozitivním výsledkům, zatímco negativní činy mají důsledky. Tyto výsledky se mohou projevit v současném životě nebo následných reinkarnacích.
3. Cyklus znovuzrození: Reinkarnace je koncept, že duše jednotlivců se neustále znovu rodí do nových životů, buď jako lidé nebo jiné formy, v závislosti na jejich předchozí karmě. Kumulativní účinky karmy z jednoho života se přenášejí do dalšího života a ovlivňují okolnosti a zkušenosti jednotlivce.
4. Učení a růst: Věří se, že prostřednictvím reinkarnace a hromadění karmy se duše učí ze svých zkušeností a duchovně rostou. Pozitivní činy a dobrá karma vedou k příznivějším podmínkám v budoucích životech, zatímco negativní karma může představovat výzvy, které slouží jako příležitosti k růstu.
5. Vývoj vědomí: V určitých systémech víry jsou reinkarnace a karma považovány za součást progresivní cesty vědomí. Prostřednictvím opakovaných cyklů znovuzrození a lekcí získaných z karmy se věří, že se jednotlivci vyvíjejí a nakonec dosáhnou vyšších stavů uvědomění nebo osvobození z cyklu reinkarnace.
6. Dharmická rovnováha: Pojem reinkarnace a karma je úzce spojen s pojmem dharma, která zahrnuje vlastní povinnost, účel a harmonickou existenci. Sladěním se s dharmou a prováděním akcí v souladu s ní mohou jednotlivci pozitivně ovlivnit svou karmickou trajektorii.
Je důležité poznamenat, že interpretace karmy a reinkarnace se mohou mezi různými náboženskými, filozofickými a kulturními tradicemi značně lišit. Tyto pojmy podléhají různým názorům a interpretacím a mohou nabývat jedinečných významů v rámci různých systémů přesvědčení.